Trubci včel, ale i samci jiných blanokřídlých se shromažďují na místech, na která zalétavají neoplozené matky a kde dochází k páření. V Česku se pro tato místa vžil název trubčí shromaždiště. Jak a kde vznikají je dodnes zahalenou rouškou tajemství. Můžeme alespoň bádat nad tím, kdo je navštěvuje. Zalétavají na ně náhodně samci z různých včelstev nebo si jsou trubci v rámci jednotlivých shromaždišť příbuznější?

C. F. dos Santos a jeho kolegové pomocí analýzy mikrosatelitů studovali genetickou strukturu skupinek samců jihoamerické bezžihadlé včely Tetragonisca angustula na několika shromaždištích v rámci jedné populace. Zjistili, že ač jsou shromaždiště oddělená v prostoru i čase, jejich genetická struktura je homogenní, tzn. po genetické stránce se mezi sebou významně neliší. Zdá se, že trubci se rozlétají po krajině hledajíc příležitost k páření a na různých stanovištích se koncentrují víceméně náhodně. Tím se snižuje pravděpodobnost příbuzenského křížení (inbreeding).Připomeňme si, že u včel není páření matky se synem problematické jen z důvodu následného výskytu vrozených vad. Inbreeding vede s vysokou pravděpodobností k vývoji diploidních trubců. Tito jsou u našich včel likvidováni už během larválního vývoje. U některých blanokřídlých mohou sice dokončit vývoj, ale zůstávají sterilní. Produkce diploidních samců včelstvo vysiluje a je tedy nežádoucí.

dos Santos CF, de Oliveira Francisco F, Imperatriz-Fonseca VL, Arias MC (2016) Eusocial bee male aggregations: spatially and temporally separated but genetically homogenous, Entomologia Experimentalis et Applicata, 18.2.2016
DOI: 10.1111/eea.12407

Doplnění: Jak je určeno pohlaví u včel?
Mezi včelaři je zažito, že z neoplozených vajíček se líhnou samci – trubci, kteří mají jednu chromozomovou sadu po matce (jsou haploidní) a z oplozených vajíček se líhnou samice s dvěma sadami chromozómů (jsou diploidní). Ve skutečnosti je ale pohlaví určeno jediným genem, který se vyskytuje v populaci v mnoha variantách (alelách). Je-li jedinec nositelem pouze jedné varianty tohoto genu, což je haploid vždy, vyvine se z něho trubec. Je-li nositelem dvou různých alel (heterozygot), vyvine se samička. Ve vzácných případech se v oplozeném vajíčku setkají stejné varianty genu (diploidní homozygot) a trubec se dvěma sadami chromozómů je na světě. U včely medonosné lze takové trubce vychovat v laboratoři.