Nový matematický model Briana Dennise a Williama Kempa popisuje kolaps včelstev jako důsledek ztráty ekologické resilience a Aleeho efektu. Pokud už teď ztrácíte chuť číst dál, věřte, že nejste jediným včelařem, který se ve výše zmíněných termínech topí. Zkusím se jimi s vámi prokousat, neboť z modelu vyplývají zajímavé závěry. Třeba proč „stokrát nic ubilo vola“.

Aleeho efekt je termín používaný v ekologii, který charakterizuje vztah mezi hustotou populace určitého druhu a jejím růstem. Asi víte, že všem druhům, stejně tak i včelám, škodí přehuštění populace. Při převčelení je nedostatek vhodných zdrojů potravy a usnadní se přenos nemocí. Zůstaneme-li jen uvnitř úlu, je přebytek včel podobně nežádoucí a včely ho zpravidla vyřeší rojením. Při silném Aleeho efektu je ale stejně škodlivá i malá hustota populace. Příliš malé včelstvo nedokáže zajistit dostatek výživy a tepla pro větší množství plodu a nerozvíjí se. Je-li populace podhuštěná, strádá stejně jako při přemnožení. Graficky lze Aleeho efekt jednoduše znázornit křivkou, kdy pod osou x je populace odsouzená k vymření a nad ní prosperuje.

Představený matematický model vysvětluje chování Aleeho efektu na včelstvu v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí. Jestliže jsou okolnosti příznivé, minimální kritická velikost včelstva (kdy natalita začíná převažovat nad mortalitou) je nízká. Mohou prosperovat i slabší včelstva a když je dosaženo maximální kritické hustoty (nosné kapacity, K), včelstvo se prostě vyrojí. Hodnota obou rovnovážných bodů je ale silně ovlivněna řadou parametrů. Faktory vnějšího prostředí, které  zvyšují úmrtnost dělnic, ku příkladu ovlivní také počet nově narozených včel a sociální vztahy uvnitř úlu. Tím zvýší minimální kritickou velikost včelstva a naopak horní kritickou hranici posunou směrem dolů. Oba rovnovážné body se přiblíží a sníží se tak ekologické resilience včelstva, stabilita, tedy schopnost vrátit se po vychýlení do původního stavu. Populace se sníženou resiliencí zkrátka výkyvy snáší hůře. Snáze spadne pod dolní kritickou hodnotu nezávisle na tom, jak velká byla její výchozí velikost.

Matematický model, který je volně přístupný v časopise PLoS One, naznačuje, že kombinace stresových faktorů, jako je působení pesticidů, napadení kleštíkem či jinými patogeny a klimatické změny mohou společně či jednotlivě spustit kolapsy včelstev, které známe pod zkratkou CCD, a to zkrátka v důsledku Aleeho efektu a snížené resilience.

B Dennise a WP Kemp (2016) How Hives Collapse: Alee Effects, Ecological Resilience, and the Honey Bee, PLos One, 24.2.2016
DOI: 10.1371/journal.pone.0150055