O tom, že med skvěle působí proti bakteriálním infekcím, už leckdo z nás asi slyšel. Tato cenná vlastnost se nyní dostává do popředí zájmu medicínský výzkumů, neboť na klasická syntetická antibiotika vznikají četné rezistence a hledání nových preparátů je stále obtížnější a dražší.  E. K. Nishio a jeho kolegové vystavili obaváné bakteriální kmeny medům jihoamerických bezžihadlých včel (Scaptotrigona bipunctata a S. postica). Oba medy vykazovaly výrazné antibakteriální vlastnosti proti gram pozitivním i gram negativním bakteriím.
Působily takto i vůči kmenům rezistentním na běžně užívaná antibiotika. Proč tomu tak je, není přesně známo, ale medy prokazatelně brání množení bakterií – narušují buněčnou stěnu a znemožňují buněčné dělení. U obou medů vědci stanovili minimální koncentraci, při které bakterie přestávaly růst (minimum inhibitory concentration, MIC). Zajímavé je, že pokud byly oba medy užity společně, MIC se snížila. Synergický efekt autoři studie přisuzují různým mechanismům antibakteriálního působení medů. Domnívají se, že prostě ovlivňují buněčné dělení v různých fázích. Z dřívějších studií už víme, že podobně působí med i v kombinaci s propolisem či mateří kašičkou. Zkusme tedy nejdříve sáhnout po nich, než se rozjedeme do Amazonského pralesa.

E. K. Nishio et al.: Antibacterial synergic effect of honey from two stingless bees: Scaptotrigona bipunctata Lepeletier, 1836, and S. postica Latreille, 1807, Nature, 12.2.2016
DOI: 10.1038/srep21641